Koncepce dalšího rozvoje

MŠ Letohradská 1a, Praha 7

Koncepce dalšího rozvoje MŠ Letohradská 1a, Praha 7

Charakteristika školy

MŠ Letohradská 1, Praha 7 sídlí v cihlové budově z roku 1894 určené od doby vzniku pro předškolní výchovu. Školní zahrada je umístěna v klidném prostředí ve vnitrobloku. V této budově je 6 běžných tříd, 5 tříd provozovaných MŠ Letohradskou a 1 třída provozovaná MŠ U Průhonu .

Budova prošla kompletní rekonstrukcí – kuchyň, výtah, plynová kotelna, kanalizace, výměna oken, rekonstrukce střešní krytiny a oprava fasády. Ve školním roce 2012/2013 proběhla také, ve spolupráci se zřizovatelem, rekonstrukci sociálních zařízení. Do budoucna je třeba prosadit rekonstrukci elektroinstalace a podlah v celé budově a revitalizaci školní zahrady.

Třídy v této MŠ jsou heterogenní. MŠ zajišťuje předškolní vzdělávání s celodenním provozem pro děti ve věku 3 – 6 let.

V MŠ pracuje celkem 12 pedagogických pracovníků a 7 pracovníků provozu.

Plánovaný rozvoj školy

1. Základní vize

Naším cílem je dobře připravit všechny děti na přechod z MŠ na ZŠ tak, aby jim byl zajištěn úspěšný start povinné školní docházky, k čemuž začleňujeme do předškolního vzdělávání této MŠ prvky výchovně vzdělávacího programu „Metoda dobrého startu“. Vzhledem k tomu, že jsem řadu let působila jako učitelka a logoped na ZŠ, vím s jakými obtížemi a problémy se jak žáci tak i rodiče potýkají v prvním roce školní docházky a jsem přesvědčena, že kvalitní prevence v MŠ řadu těchto obtíží může vyloučit nebo alespoň zmírnit. Tento cíl je neodlučitelně spjat s kvalitním rozvojem osobnosti dítěte, který zohledňuje jeho potřeby, zájmy i nadání. Výchovná práce musí vycházet z přirozeného vývoje a zrání dětí, protože jen tak se u nich mohou citlivě rozvíjet fyzické i psychické dovednosti, může být vytvářeno jejich zdravé sebevědomí - a tím i usnadněn proces jejich socializace. Rádi bychom, aby pedagogický proces v MŠ dosahoval vynikajícího stupně úrovně výchovně vzdělávací práce, aby byly děti připraveny jak na vstup do základní školy, tak i do života.

1. Sledované oblasti

1. výchova a vzdělávání

2. personální podmínky

3. ekonomické a materiální podmínky

4. organizační a řídící podmínky

5. spolupráce školy a rodičů dětí

6. spolupráce školy s obcí a dalšími organizacemi

a) výchova a vzdělávání

* výchovně-vzdělávací proces musí vycházet ze specifických i věkových zvláštností dětí –

pedagogické aktivity musí probíhat v rozsahu potřeb každého z nich tak, aby se každému dítěti

dostávalo podpory a péče, která mu vyhovuje → výchovně- vzdělávací proces musí rozvíjet celou

osobnost dítěte;

* dítě se musí učit především na základě vlastního prožitku → výchovně –vzdělávací činnost vychází

především z jeho samostatnosti a individuální volby, přičemž preferuje dostatečnou možnost

projevovat se, bavit se a zaměstnávat se přirozeným dětským způsobem s ohledem na věk dítěte;

* v práci s dětmi musí být zařazována didakticky cílená činnost, která je motivována pedagogem a

která dítěti nabízí spontánní i záměrné učení v průběhu celého dne;

* Metoda dobrého startu (MDS) je metodou využívanou v předškolním vzdělávání.
MDS akceptuje přístup, kdy se otázka vztahu mezi psychikou a motorikou chápe jako spojení

poznávacích procesů a motoriky v jeden celek, a to vše za účasti emocionálně motivační sféry.

Součástí jemné motoriky je také grafomotorika, jejíž rozvoj je zejména na konci předškolního

období velmi důležitý. K ovládání pohybu rukou je nejdůležitější rozvoj cíleného pohybu a úchopu.

Rozvoj grafomotoriky je také důležitý především jako prostředek pro nástup školní docházky.

Komu je MDS určena:
- osvědčila se jako vstupní etapa výuky čtení a psaní v mateřských a základních školách;

• úspěšně se používá u dětí s diagnózou specifické poruchy učení a to jak v rámci integrace, tak ve specializovaných třídách;

• využívá se u dětí s odkladem školní docházky;

• pomáhá dětem s problémovou řečí a komunikací

• vhodná je i u dětí z minoritních skupin (Rómové, děti přistěhovalců a emigrantů apod.) před zahájením výuky čtení, psaní, matematiky;

• cílovou skupinou jsou děti ve věku od pěti do jedenácti let;

• u dětí s normální psychomotorickou úrovní Metoda jejich rozvoj aktivizuje;

• u dětí s poruchami vývoje upravuje nepravidelně se rozvíjející funkce.

Koncepce
Nositelem děje je píseň. Od ní se odvíjí vyprávěný příběh a pohyb. Děti, pro které jsou často návazné pohybové úkoly nezvládnutelné, jsou úspěšné, nabídneme-li jim hudební doprovod. Je to „pohyb zabalený v hudbě. Hudební doprovod přispěje k celkovému uvolnění dítěte, k rozvoji pohybového potenciálu. U skupiny klientů s diagnózou specifické poruchy učení s projevy obtíží v oblasti jemné a hrubé motoriky vytvoříme vstřícnou atmosféru k reedukaci pohybové koordinace.
Dítě se seznamuje s písní, s jejím obsahem, příběhem, vnímá pohyb. V MDS se setkáme s cvičeními, která jsou vázána na činnost analyzátoru proprioceptivního (kinestetického), s jehož pomocí je neustále kontrolováno a řízeno držení těla, rychlost a přesnost pohybů, napětí svalů. Mnoho pohybů (při chůzi, práci, sportu aj.) správně vykonáváme bez podrobné zrakové kontroly nebo zcela bez ní, převážně nebo úplně podle kinestetické kontroly. MDS klade důraz na vnímání vlastního těla, svého fyzického já.
Znakem, symbolem každé písně je grafický vzor. K zvládnutí grafického vzoru nestačí dítěti jen „rychlé oko“. Zrakové vnímání grafického vzoru vyžaduje zaostření oční čočky, nutnou koncentraci pozornosti, rozvoj v oblasti vizuální diferenciace a vizuální integrace i dílčí schopnost, která ovlivňuje efektivitu zrakové práce, a to je zralost očních pohybů. Zrakové vnímání souvisí s rozvojem pravolevé a prostorové orientace a názorné paměti.
Grafický vzor koresponduje s rytmickým schématem. Lateratizace ruky, motorická a senzorická koordinace, manuální zručnost a ovládání mluvidel – to vše je budováno postupně. Reprodukce grafického vzoru s hudebním doprovodem a zpěvem dítěte je završením cvičení.

b) personální podmínky

* jako priorita - předepsaná odborná kvalifikace všech pracovníků;

* zaměřit se na další vzdělávání pedagogických pracovníků, především v oblasti

speciální pedagogiky (logopedie, dysgrafie,…)a MDS v institucích nabízejících vzdělávání pro

pedagogy;

* nastavit zaměstnancům pozitivní pracovní klima, které povede ke vzájemné pracovní spolupráci;

* dbát na profesionální přístup pedagogických pracovníků, který bude v souladu se společenskými

pravidly, pedagogickými i metodickými zásadami výchovně-vzdělávací práce předškolních dětí;

c) ekonomické a materiální podmínky

* zajišťovat, průběžně obnovovat a doplňovat vybavení školy;

* ve spolupráci se zřizovatelem prosadit rekonstrukci elektroinstalace a podlah

v celé budově a revitalizaci školní zahrady;

* průběžně zajišťovat výzdobu a úpravu interiérů budovy;

* zajistit, aby všechny vnitřní i venkovní prostory MŠ splňovaly bezpečnostní a hygienické normy dle

platných předpisů;

d) organizační a řídící podmínky

* pružně organizovat denní řád školy, ve všech činnostech přihlížet k věkovým i individuálním

zvláštnostem dítěte, vycházet z potřeb a zájmů dětí;

* zachování heterogenních tříd pouze u mladších dětí, předškolní děti budou pracovat ve

společných třídách → pozitiva:

- zkvalitnění výchovně-vzdělávacího procesu zaměřeného na dobrý start školní docházky;

- prevence specifických poruch učení;

- možnost intenzivní logopedické péče u vybraných jedinců;

- aktivity spojené s návštěvami základních škol, psychologa, speciálního pedagoga atd.;

* plně se věnovat dětem a jejich vzdělávání, poskytovat dětem potřebné podmínky – klid, bezpečí,

soukromí → zřízení „klidných koutků“;

* dostatek prostoru i času na spontánní hru;

* umožnit dětem při nástupu do MŠ adaptační režim, případně individuální adaptační režim tak, aby

vyhovoval co nejvíce dítěti;

* jasně vymezit všem pracovníkům MŠ jejich povinnosti, pravomoci a pracovní úkoly vnitřními

pracovními řády, provozním řádem i pracovními náplněmi jednotlivých zaměstnanců;

* svou kontrolní, hospitační a evaluační činností zahrnout všechny stránky chodu MŠ, při plánování

pedagogické práce a chodu MŠ budu vycházet z analýzy práce a využívat zpětné vazby;

e) spolupráce školy a rodičů dětí

* spolupráci s rodiči chápat jako partnerství – oboustranná důvěra, porozumění, otevřenost, ochota

spolupracovat;

* umožnit rodičům spolupráci na plánování programu MŠ, i nadále předkládat rodičům hodnotící

dotazníky pro další zkvalitnění spolupráce, zřídit „schránku důvěry“, kde by rodiče mohli bez obav

prezentovat své připomínky i nápady vedoucí ke zkvalitnění práce všech zaměstnanců;

* inovovat a rozšiřovat informační systém pro rodiče pomocí webových stránek;

* pevně stanovené konzultační hodiny pro rodiče – individuální pokroky dětí, postup při výchově a

vzdělávání;

* zajištění specializovaných služeb – spolupráce a příslušnými odborníky – speciální pedagog,

klinický logoped, psycholog;

* pravidelná informovanost o aktivitách školy prostřednictvím webových stránek, nástěnek a

letáčků;

f) spolupráce školy s obcí a dalšími organizacemi

* spolupráce se zřizovatelem na společných projektech;

* spolupráce s okolními školami – příprava dětí na plynulý přechod z MŠ do prvních tříd ZŠ:

- návštěvy předškolních dětí v ZŠ – výuka, akce ZŠ;

- umožnit ředitelům ZŠ prezentovat svoji školu na třídních schůzkách rodičů předškolních dětí před

zápisem do první třídy;

* návštěvy dopravního hřiště;

* spolupráce s okolními MŠ;

1. Profilace školy

Ve spolupráci se všemi zaměstnanci školy se snažíme vytvářet pro děti vhodné a podnětné prostředí, které je zajímavé a obsahově bohaté. Snažíme se, aby veškeré aktivity obsahovaly prvky hry a tvořivosti, zaměřujeme se na podněcování radosti z učení, na zájem dítěte poznávat nové, získávat zkušenosti a ovládat další dovednosti a přispívat tím k rozvoji schopností dítěte porozumět sobě i světu, který jej obklopuje.

Jednou ze základních priorit je i pěstování dobrých vztahů. Důvěra a vzájemná pomoc mezi vedením školy, zřizovatelem, zaměstnanci školy, rodiči a dětmi.
Přejeme se, aby výsledkem naší práce byla skutečnost, že děti odejdou z MŠ komplexně připraveny zařadit se bez problémů do prvních tříd ZŠ s výrazně zažitými návyky k životu. Dítě musí mít možnost prožívat uspokojení z úspěchu a z překonávání překážek tak, aby sebe samo vnímalo jako plnohodnotného a schopného jedince, který je svým okolím uznáván a přijímán.

PhDr. Lenka Váchová – ředitelka školy